Workshop:
“Jak otevřít vnitřní sílu a nastavit zdravé hranice ve vztazích“
Hranice jsou klíčové pro zdravé vztahy. Mnoho lidí s nimi zápasí. Téma postavení se do své vnitřní síly a vytvoření zdravých hranic je v této době velmi aktuální. Tomuto umu jsme ve výchově nebyli naučeni nebo v nás byl postupně potlačen.
Láska k sobě je základem pro lásku k druhým. Sebeláska a sebepřijetí jsou nezbytné. Pokud chybí nebo jsou oslabené, promítá se to do všech vztahů - rodinných, partnerských, přátelských, pracovních a pod. Díky nastavení hranic je možné být sám sebou a žít vztahy bez pocitu viny, strachu či manipulace. Časté mýty jsou, že být sám sebou je sobecké, vlastní hranice by měla být nastavena způsobem společensky daných norem.
Lidé přináší do vztahů staré vzorce z minulosti, které jim brání v jejich naplnění a harmonii. V rodinách často panuje názor, tím pádem i silný tlak na to, aby se jednotlivec obětoval pro „dobro rodiny, druhých“. Poslušnost je považována za ctnost. "Buď hodný chlapec nebo hodná holčička“ - je běžně používaná fráze . Projevování vlastního já, vlastního názoru bývá spojováno s napomenutím, trestem, kritikou či odmítnutím. Naopak za poslušnost a přizpůsobení se následuje odměna.
Tak se postupně naučíme, že „hodné“ děti dělají to, co jim druzí říkají, aniž by zpochybňovaly autoritu. Přijali jsme vzorec chování, že nejlepší cesta k lásce a přijetí je potlačit vlastní osobnost a přizpůsobit se očekáváním druhých, než být odmítnuti a zůstat sami. Časem jsme ztratili spojení s tím, co sami potřebujeme a začali jsme vnímat sebeobětování jako normální, žádoucí či dokonce potřebné. Potřeby ostatních se staly důležitější než ty naše.
Mnozí z nás vyrůstali s pocitem, že naše hodnota závisí na tom, jak moc pomáháme druhým. Tento postoj vedl k syndromu „pomocníka - záchranáře“, kde máme tendenci dávat ostatním víc než sobě. Pomoc "jim" se stala hlavním zdrojem našeho sebevědomí, naší hodnoty. O vlastní pohodu jsme se přestali starat. Došlo k přijetí role pečovatele, která slouží potřebám druhých na úkor těch našich. Je kladen důraz na empatii, podporu a připravenost vždy a za všech okolností bezpodmínečně pomáhat. Chceme-li dát přece jen přednost sami sobě, pak přichází pocit provinění a neschopnost najít hranici, kdy je třeba říci "už dost".
Kdy konečně můžeme bez obav a strachu říci NE? Je třeba se naučit komunikovat sami se sebou, naučit se respektovat emoce a pocity, postavit se do vnitřní síly. Je třeba rozklíčovat vzorce z minulosti - tzv. antiprogramy, které se nacházejí v podvědomí a které nás ovládají. Jsou silnější než to, co chceme na vědomě rovině a dokud je nezpracujeme, stále se budou přehrávat dokola a zasahovat do naší vědomé úrovně, do našeho tvoření života. Aby mohla nastat změna, je potřeba postupně zpracovat to, co nám brání být tím, kým jsme, co je silnější než naše vědomé já. Uvědomění si toho, co je limitem k vytváření zdravých vztahů jsou kroky vedoucí k nápravě.
Mnoho lidí má informace, ale neumí je ve výsledku použít. Informace, pouhé informace nestačí. Je třeba se naučit techniky, které oslovují hlubší úrovně než jen mentální a pomohou při zvládání životních situací. Na ně je workshop zaměřen.
Výhodou skupiny je možnost sdílení, interakce, pozorovat, vidět na ostatních to, co v sobě vidět neumím, uvědomění si, že nejsem sama/sám, co toto prožívá a v neposlední řadě využití kolektivní energie, která je vždy silnější než jednotlivcova.
Každý workshop je zcela jedinečný. Nemám žádný pevně daný postup, jelikož se vždy ladím na skupinu i každého jednotlivce a dle složení energie se vyvíjí dění. Na základě toho mi přichází, jak mám s kým pracovat. Jelikož každý potřebuje zcela jiný přístup. Někdo více laskavosti u někoho je třeba silnější práce, aby povolila slupka bránící propojení se svými pocity, emocemi. Netřeba se ničeho bát. Nikoho do ničeho nenutím. Pokud chce někdo být více pozorovatelem než aktivním účastníkem, je to jeho volba, kterou respektuji. Často se stává, že tito lidé, kteří dostali čas, sami se zapojí do procesu dění.
Vnímám, co je třeba k uvolnění vnitřních bloků. Vnímám věty, přesvědčení, vzorce, které člověk v minulosti vstřebal, uložil ve svém podvědomí a nyní aniž by si toho byl vědomý, tyto ovlivňují jeho rozhodování, konání, vztahy, život. Jste ovládáni podvědomím tzv. antiprogramy, které dokud nejsou uvolněny, budou stále zasahovat do vašeho života bez ohledu na to, co chcete a co nikoliv.
Během workshopu ukazuji a učím praktické techniky, jak je možné pracovat a uvolnit bloky, jak je možné uvolnit mysl, emoce, tělo, jak se dostat hlouběji do sebe.
Pokud je třeba, pomáhám dotekem nebo některé věci uvolňuji skrze sebe. Každého vnímám v sobě jako sebe samu, proto přesně určím, kde má druhý stagnaci a kde se naopak energie uvolňuje. Vysvětlím, proč některé věci nelze uvolnit hned, proč se zdá, že něco nefunguje.
Máte-li chuť podívat se do sebe beze strachu v bezpečném prostoru a v pochopení, pak máte možnost nahlédnout do sebe porozumět, proč se některé věci dějí právě tak, přestože byste chtěli, aby se vyvíjely jinak.
Máte prostor se ptát, co vás zajímá. Neexistuje hloupá otázka a není někdo víc a někdo méně. Jsem velmi trpělivý člověk a potřebuje-li někdo něco vysvětlit znovu, ráda to udělám. Porozumění je první krok k nápravě.
Porozumíte proč a jak si nastolit změnu, která bude mít vliv na váš další život. Nic není náhoda, ač se to tak někdy může jevit. Každá situace má vždy jasný důvod. Znáte-li ho a změníte vnitřní postoj, pak se změna ve vnější realitě může projevit velmi rychle.
Pro vaši orientaci, témata tohoto workshopu jsou např.:
Co jsou hranice, druhy hranic a jejich význam.
Jak zvládat konfrontace.
Jak zvládat myšlenky a emoce, pracovat s nimi.
Jak budovat zdravé hranice ve vztazích.
Jak identifikovat své potřeby.
Jak nastavit hranice.
Jak komunikovat s druhými.
Jak pracovat s vnitřním kritikem.
Jak uzdravovat vztah k sobě samým.
Jak zvládat tlak okolí na nastavené hranice
A další